(dav) Jan Malíř

Aneta Langerová, Richard Müller, Jarek Nohavica, Vojtěch Dyk, Peter Lipa, František Černý, Dan Heriban, Kristína Mihaľová, František Segrado, Ivo Viktorín a Jiří Bartoška. Jména, která rezonují v české a slovenském uměleckém světě, většinou s vlastní hudební tvorbou. Právě teď se ale společně podepsali pod album Radovana Šťastného a Michala Žáčka, kteří vytvořili až neuvěřitelnou fúzi. Listopad roku 2023 se tak jistojistě zapíše do dějin hudební scény.

Album Šťastný Žáček spojilo dohromady dva umělce. Tedy tak by zněl úvod, pokud by to byla pravda. Jenomže ono je to vlastně docela naopak. Dva dlouholetí kamarádi, kteří ze všeho nejraději tráví čas nad šachy a kávou. Jeden muzikant saxofonista, který už dobrých třicet let hraje a doprovází hvězdy české, slovenské a občas i světové hudební scény. Druhý divadelní fotograf, malíř, ilustrátor a textař, který ty samé hvězdy občas fotil a točil nebo jim psal texty. Kde se poprvé poznali už sami nevědí. Důležité je, že přišla pandemie a z beznadějně časově zaneprázdněného a věčně nevyspaného Michala Žáčka se na nějakou dobu stal člověk, který má čas. "V tu dobu jsem mu přinesl nějaké demáčky, které jsme dělali spolu s Michalem Sedláčkem, kamarádem z divadla Mír. Cítil jsem, že jsme se dostali do místa, kde už to musí uchopit někdo jiný a možná i nějak jinak,“ říká Radovan Šťastný. A to se přesně stalo.

Michal Žáček začal postupně vstupovat do jednotlivých věcí, a ty se začaly měnit. "Myslím, že i on sám byl překvapený, jak hluboce se do celé věci ponořil. Naše původní domluva zněla doaranžovat! Postupně a plíživě ovšem zjišťoval, že spíš než hudebním producentem, je vlastně už i autorem hudby. V několika věcech, ale melodický postup Michala Sedláčka zachoval, za což jsem byl rád. Ke změně Michala Žáčka nevedlo ego, ale potřeba udělat tu kterou věc, co možná nejlépe. Je v tom hrozně nekompromisní. Každý další nástroj, každý další muzikant, které do našeho projektu přivedl mě jenom utvrzovali, že směr máme dobrý. No a pak někdy v tu dobu odešel David Stypka. Byla to hrozná rána, ale k nám to, aniž by to někdo chtěl zrovna takhle, přivedlo Pavla Sotoniaka, klavíristu, který se stal neoddělitelnou součástí hudebního týmu, stejně jako klavírista Jan Uvira. Trochu se tak stali i Michalovou prodlouženou rukou. Ještě jedno jméno ovšem musí zaznít. A to Honza Hasík. Muzikant a producent celé desky, bez kterého by nebylo vůbec o čem psát, jelikož by žádná deska nebyla. Jenom díky jeho důvěře a velkorysosti jsme dokázali zhmotnit nápady, které jsme měli v hlavách nebo i v jiných částech těla," říká Šťastný.

Celé album obsahuje třináct písní. Michal Žáček autor hudby, Radovan Šťastný autor textů. „Celou dobu, co deska vznikala, měla zhruba dva pracovní názvy, ale nakonec jsme usoudili, že pouhým spojením našich příjmení vzniká dostatečné množství pozitivních asociací a nechali jsme už jen Šťastný/Žáček. Vysvětlovat cokoliv dalšího je asi zbytečné. Snad jediné. První byly texty a pak hudba. Album Šťastný Žáček vzniklo z čirého spojení věcí, které mají oba autoři nejraději. Spontánně a bez kopírování prošlapaných cest, které jsou zaručeně úspěšné. Stejně tak to bylo i s výběrem interpretů. Každá věc si skoro, dá se říct, našla své jméno sama. Nikomu jsme nic nenabízeli. vlastně ani nebylo co. A jak vlastně taky přemlouvat Richarda Müllera, Anetu Langerovou nebo Jarka Nohavicu? Z tohoto úhlu pohledu je naše deska největší ostravský kavárenský zázrak. Trochu hořká, s jedním cukrem, s chutí, co dlouho zůstane na jazyku. Pokud to takhle nějak zachutná, budeme spokojení,“ říkají Radovan Šťastný a Michal Žáček.

Píseň, která bude předzvěstí celého alba nese název Píseň o malé pomoci, kterou skvěle interpretuje Aneta Langerová, a která na albu představí celkem tři písně. „Do všech tří písní jsem se zamilovala na první poslech a nyní smím být i jejich součástí. Píseň o malé pomoci byla pro mě Fénixem své doby. Dává pocit, že svět je v pořádku. Skladba Už nespěchám mi zase dovolila vzlétnout nad dennodennost a Srny, ty mi darovaly vytoužený klid. Smekám před autorským duem Šťastný Žáček a velmi si vážím jejich důvěry,“ říká o písních Aneta.

Obsazení kapely se rozrůstalo v průběhu dvou let, kdy album vznikalo. Potkali se tak hudebníci, kteří svým nezaměnitelným stylem desku dobarvili – Michal Pavlíček, Martin Gašpar, Jan Uvira, Pavel Sotoniak, Michito Sanchez, Lewis Craven, Matěj Lienert a další. „Se všemi, kteří se na desce podíleli, jsme zažili různé tvůrčí chvíle. Tvořili jsme aranže, přemýšleli nad emocemi, nad tím, jak si přejeme, aby jednotlivé písně vyzněly. Ty nejsilnější momenty ale přišly, když jsme se dozvěděli, že do muzikantského nebe odešel František Segrado, později pak náhle Dan Heriban. Oba neuvěřitelně charismatičtí zpěváci, a hlavně přátelské duše, které nám už teď chybí. O to více jsem rád, že jejich hlasy budou na desce napořád,“ říká Michal Žáček.

Děkujeme všem, kteří s námi tvořili, i těm kteří nám jen přáli, a také těm, kteří nás podporují. Máme vás rádi.